Můj dojem z CVVZ
CVVZ 2000 byla první taková akce, které jsem se zúčastnil. Moje účast sice nebyla zcela typická, protože jsem většinu času trávil ve stánku ČRDM, ale i tak na mě působila příjemně a pohodově. Někdy bych se rád zúčastnil i aktivněji.
Z vlastní zkušenosti mohu posoudit jen Arénu a závěrečný rituál. Pro ty, kteří nevědí, co si pod pojmem Aréna představit: jednalo se o diskusi účastníků s představiteli největších sdružení, představenstva ČRDM a zástupkyně Duhy. Očekával jsem ostrou diskusi s mnoha nespokojenci, ale atmosféra byla poměrně klidná a i ti, kteří vyjádřili nespokojenost, hovořili v přátelském duchu. Bylo zajímavé slyšet názory a problémy ostatních a reakce hostů. Pro mě osobně byla Aréna přínosná hlavně proto, že mi pomohla pochopit, jak může vypadat komunikace mezi lidmi s různými pohledy na stejnou věc.
Závěrečný rituál na mě působil podobně jako celá akce – umožnil některým vyzkoušet něco nového a sblížil stovky lidí v tančícím kruhu sepjatých rukou. Nemohu posoudit, zda všechny CVVZ probíhají v podobném duchu, ale pokud ano, doufám, že moje první účast nebyla i poslední.
Autor textu: Jakub, časopis Archa 9/2000
Tomíci na CVVZ
Tři z nás Lvíčků jeli na CVVZ poprvé. Vzhledem k ohlasům z minulých let a grandiozním WEB stránkám letošní akce jsme se rozhodli vyrazit v pětičlené sestavě, abychom prozkoumali co nejvíce zajímavých programů.
Registrace proběhla bez problémů. Pak ale přišel první náraz na realitu. Ubytování bylo chaotické, i když nakonec bez komplikací. Problém nastal v noci – hlučná kapela hned vedle spácího prostoru, bez jakéhokoliv varování. Naštěstí přestali hrát kolem třetí ráno, takže jsme nakonec přeci jen usnuli.
Zahájení nás upřímně překvapilo. Po proslovu organizátorů a Galéna jsme se vydali do „budějovického hvozdu“. Kráčeli jsme v davu, a najednou jsme zjistili, že jsme se dostali na čelo – ostatní se ztratili. Po chvíli se ve vzduchu objevil plamenný oblak, pak druhý. Byli to kejklíři? Ne, dva dlouzí mlčící muži na chůdách, chrlící oheň. Na pasece dlouhých trav nás přivítal mladý muž v indiánském oblečení a zahrál si s námi ekohru. Celkově jsme noc v lese zalitém svitem měsíce hodnotili kladně, ale jako zahájení CVVZ to naše očekávání nenaplnilo.
Samotné semináře a dílny byly většinou kvalitní, některé výborné (ekologie, zvláštnosti oddílové činnosti, táborové hry, jóga, oheň), jiné slabší (např. metodika her, která metodikou vlastně ani nebyla). Některé sekce neproběhly vůbec, protože se lektoři nedostavili. Organizátoři měli složitou situaci a nedostatky jim nelze příliš zazlívat.
Nepříjemnĝ nás překvapilo, že některá diskusní fóra proběhla už v pátek večer, před naším příjezdem. Na webu časový rozvrh chyběl, takže jsme nemohli nic dopředu naplánovat.
Na druhou stranu nás potěšila nabídka tematické literatury a expozice různých spolků. Organizátoři odvedli obrovský kus práce a spousta věcí fungovala na 100 %. Z Budějovic jsme odjeli v sobotu večer a nezúčastnili se závěrečného rituálu – naše chyba.
Celkově jsme byli podle úrovně svých očekávání z CVVZ rozčarováni, ale i spokojeni.
Autor textu: Démon – Vratislav Cvejn, TOM 17001 Lvíčci, Hradec Králové, časopis Archa 9/2000
0 komentářů